K pochopení, proč je rozměrová přesnost pálených keramických materiálů tak složitá, musíte vědět, že dlaždice se na přesný a jednotný rozměr nedá nikdy připravit. Do pece vstupují lisované desky, které se působením žáru smršťují. A toto smrštění není malé, běžně dosahuje až 9% rozměru! Převedeno do srozumitelné řeči – abychom na konci výrobní linky získali dlaždici velikosti 30x30 cm, musíme ji před výpalem vylisovat na velikost skoro 33x33 cm. A čím je dlaždice větší, tím větší rezervu musíme rozměru dát. Smrštění, o kterém hovoříme, přitom není nikdy stejné, je závislé na řadě faktorů. Proto dochází v průběhu výroby k různému smrštění a je třeba na konci výrobní linky rozdělit všechny výrobky do několika rozměrových skupin, kterým se odborně říká šarže (hantýrkou též kalibry). Bez tohoto rozdělení by bylo prakticky nemožné různě veliké kusy keramiky položit jako dlažbu nebo nalepit jako obklad.