Nevím, jak vy, ale já jsem od chvíle, kdy jsem dostala svou první lépe placenou práci, nemyslela na nic jiného, než jak se osamostatním. Netvrdím, že jsem se měla doma nějak špatně, spíše naopak, ale pocit, že bydlíte ve svém, se svými pravidly a dle svých představ mě neuvěřitelně lákal. Docela dlouhou dobu mě odrazovalo to, že tam budu opravdu sama. Sama v celém bytě, sama na všechny problémy a starosti, ale v mém případě hlavně strachy. Jsem bohužel od přírody ten typ, co jakmile se zhasne, slyší všelijaké kroky a v hlavě se mi promítají všelijaké představy o příšeře, která si pro mě jde a tak hned stojím (většinou s pánvičkou v ruce) za dveřmi a čekám, co bude dál.

Po čase, když už jsem životem nekráčela sama, ale našla jsem si svou „spřízněnou duši“, už nebylo nad čím se rozmýšlet. Ba naopak, ještě víc, jsem toužila po soužití jen nás dvou, bez neustálého dozoru rodičů v kolik kam chodíme, kdy se vracíme, co jíme a podobně.

Kvůli finančním možnostem a také určitému strachu z hypotéky jsme prvních pár let bydleli v podnájmu. Přítel byl zedník a tak všechny potřebné opravy provedl sám. Měli jsme to štěstí, že majitel byl příjemný pán a byl nám vděčný, že jsme dali byt do dobrého stavu. Po těch několika letech, co jsme si byli jistí pozicí v práci a hlavně naším vztahem, již nebylo o čem mluvit, vzali jsme si hypotéku.

Koupili jsme si krásný byt 3+1 v novostavbě s ohledem na plánované rozrůstání naší rodiny. Partner byl velice šikovný a tak spoustu věcí v bytě zvládl udělat sám, ať už jde o malování, montování všelijakých skříněk a tak. Nechtěli jsme na nic moc čekat a tak jsme si vzali půjčku tak vysokou, aby pokryla i vybavení a určité předělávky.

Jelikož s námi z bytu do bytu cestoval i pes a kočka, měli jsme o podlaze naprosto jasno. Koberce nepřipadaly v úvahu, lino a podobné věci nám nepřišlo do budoucna výhodné a tak jsme se rozhodli pro keramickou dlažbu. Keramické obklady a dlažby jsme využili tradičně nejvíce na wc, v koupelně a kuchyni. Toaleta s wc sladěná do fialovo-bílé barvy. Vybrali jsme tmavší podlahu, aby na ní nebylo vidět každé smítko a na druhou stranu světlé obklady, aby se místnost prosvětlila. Příjemné a veselé atmosféry jsme docílili využitím dekorativních keramických obkladů a hlavně barevně sladěné mozaiky.

Kuchyně, moje království, byla pro změnu fialovo-bílá (ano, máme hodně rádi fialovou). Díky snadné údržbě a velké odolnosti jsme opět volili keramickou dlažbu a obklady. Obývák a ostatní pokoje pak byly sladěné do černé, béžové a bílé.

Byli jsme nadšení, málo kdo, měl svůj první byt zařízený přesně podle svých představ, ale my ano. Keramické dlažby se nám vyplatily. Máme je již několik let i přes to, že z našeho malinkého pejska vyrostlo čtyřiceti kilové monstrum.