ČSN EN ISO 10545 -15 - Stanovení vyluhovatelnosti olova a kadmia – Glazované obkladové prvky
Keramické obkladové prvky – Stanovení vyluhovatelnosti olova a kadmia – Glazované obkladové prvky
Stanovení vyluhovatelnosti olova a kadmia u keramických a glazovaných keramických obkladových prvků je stanoveno normou ČSN EN ISO 10545-15. Norma je platná od 1.1.1999.
Metoda vyluhování olova a kadmia z glazovaných keramických obkladů se provádí tak, že glazovaná lícní plocha keramických obkladových prvků se vystaví působení roztoku kyseliny octové. Množství olova a kadmia vyluhovaného v roztoku se stanoví vhodným způsobem.
Pokud není uvedeno jinak, použijí se pro analýzu chemikálie podle ISO 6353-2 a voda kvality 2 podle ISO 3696. V opačném případě se použijí chemikálie známé analytické čistoty.
Zkušební roztok se skládá ze 40 ml 4% kyseliny octové, která se smíchá s 960 ml destilované vody kvality 2.
K analýze potřebujeme následující přístroje a pomůcky:
- Atomový absorpční spektrofotometr (nebo jiný přístroj, vhodný k tomuto účelu)
- Silikonový těsnicí tmel
- Nepropustný kryt z plastické hmoty nebo ze skla
- Čisticí prostředek
- Bílou utěrku ze lnu nebo bavlny
- Odměrný válec
Zkoušeny musí být vždy nejméně 3 celé obkladové prvky. Připravíme si je tak, že lícní stranu zkoušeného obkladového prvku musíme zbavit mastných nečistot a jiných látek, které by mohly ovlivnit výsledek zkoušky. Důkladně je omyjeme proudem vody s malým množstvím čisticího prostředku a opláchneme destilovanou vodou, necháme okapat a měkkou utěrkou vytřeme do sucha. Po obvodu celých glazovaných obkladových prvků naneseme na glazovanou lícní plochu 6 mm široký proužek silikonu, který musí být kompaktní a plně se dotýkat glazury. Okraj silikonu musí být tak vysoký, abychom mohli nanést potřebné množství zkušebního roztoku. Nejmenší výška musí být 4 mm. Tuto těsnící hmotu necháme přes noc zaschnout. Poté ji změříme a výpočet uvedeme ve čtverečních decimetrech. Teplota místnosti, ve které zkoušku provádíme, musí být (20±2)° C. Prostor, který je vymezen silikonovým proužkem naplníme objemem zkušebního roztoku, který odměříme odměrným válcem. Zkušební roztok musí mít stejnou teplotu. Obkladový prvek zakryjeme, aby nedošlo ke znečištění a odpařování roztoku. Musí být též zajištěna stále stejná, výše uvedená teplota v místnosti a zabezpečena ochrana před slunečním světlem nebo jiným tepelným zdrojem. Takto necháme roztok 24 hodin. Poté jej důkladně promícháme a odebereme odpovídající část vzorku k analýze. Vyluhované množství kadmia a olova stanovíme vhodným postupem, např. atomovou absorpční spektrometrií. Musíme vzít v úvahu malý vlastní podíl kadmia a olova v použitém zkušebním vzorku a ve vodě, např. slepým pokusem.
Vyhodnocení výsledků provedeme tak, že olovo (Pb) a kadmium (Cd) vyjádříme ze zkoušeného lícního povrchu jako hmotnost na jednotku plochy p v mg/:
Z celé zkoušky musí být vyhotoven protokol, ve kterém musí být uvedeny následující údaje:
- Odkaz na část normy ISO 10545
- Popis obkladových prvků, včetně přípravy zkušebních vzorků
- Hmotnostní koncentrace olova ve vyluhovaném roztoku a hmotnost vyluhovaného olova na jednotku plochy
- Hmotnostní koncentrace kadmia ve vyluhovaném roztoku a hmotnost vyluhovaného kadmia na jednotku plochy