Stanovení  odolnosti proti povrchovému opotřebení u glazovaných obkladových prvků

 

Stanovení odolnosti proti povrchovému opotřebení u glazovaných keramických obkladových prvků je určováno normou ČSN EN ISO 10545-7. Jedná se o keramické prvky používané jako dlažba.

Toto stanovení se provádí rotací brusné směsi na lícní ploše a zjištěním působení brusné směsi vizuálním  porovnáním prvků zkoušených a nezkoušených.

1. Brusná směs

Brusná směs má své přesné složení, musí obsahovat přesné množství kuliček různých průměrů a to:

Obsahuje	Množství
Ocelových kuliček průměru 5 mm	70,00 g
Ocelových kuliček průměru 3 mm	52,5 g
Ocelových kuliček průměru 2 mm	43,75 g
Ocelových kuliček průměru 1 mm	8,75 g
Bílého taveného oxidu hlinitého, zrnění F 80	3,0 g
Demineralizované nebo destilované vody	20

2. Přístroje

2.1. Přístroj na stanovení odolnosti proti povrchovému opotřebení je složen z kovové skříně s vestaveným elektrickým pohonem pro horizontální nosnou desku s držákem na zkušební vzorky, o rozměrech nejméně 100 x100 mm. Vzdálenost mezi středem nosné desky a středem každého držáku musí být nejméně 195 mm.  Odstupy sousedních držáků musí být stejně velké.  Nosná deska se otáčí rychlostí 300 otáček za minutu při excentricitě 22,5 mm, takže každá část zkušebního vzorku se pohybuje v kruhové dráze, která má průměr 45 mm.  Vzorky upínáme pomocí kovové nádoby pro brusnou směs, která je chráněna pryžovým těsněním. Vnitřní průměr nádoby je  83 mm, což je asi 54 cm². Tloušťka pryžového těsnění je 9 mm a vnitřní výška nádoby 25,5 mm.

Při dosažení předem nastaveného počtu otáček se přístroj automaticky vypne.

Během zkoušky má být nosná deska s držáky a zkušebními vzorky zakryta.

V případě, že zjištěné výsledky by odpovídaly výsledkům, získaným tímto přístrojem, je možné použít i jiného přístroje.

2.2 Přístroj k vizuálnímu posouzení je složen z prohlížecího boxu, který je vybaven fluorescenční lampou o barevné teplotě 6000 K a 6500 K,  která je umístěna svisle nad zkušební lícní plochou a poskytuje intenzívní osvětlení 300 lx. Rozměry boxu na prohlížení musí být 61 x 61 x 61 cm. Vnitřní plochy musí být natřeny šedou barvou.

2.3 Sušárna, kterou je možno nastavit na teplotu (110 ± 5)˚C.

2.4 Váhy – na zkontrolování ztráty hmotnosti

 

3. Zkušební vzorky

3.1 Druh vzorků

Vzorky, které zkoušíme, musí být reprezentativní. U vzorků, které mají různé zabarvení nebo dekor na lícní ploše, musíme zajistit, aby do vzorků byly zahrnuty části různého charakteru.

Obvykle mají lícní plochy vzorků 100 x 100 mm. Pokud budeme zkoušet vzorky menších rozměrů, musíme je před zkoušením umístit na vhodné podložky.

3.2 Počet zkušebních vzorků

Potřebujeme 11 vzorků, navíc ještě 8 vzorků, které budeme posuzovat vizuálně.

Pro zkoušení bude 1 vzorek pro každý stupeň povrchového opotřebení a další tři vzorky, kde budeme přezkušovat viditelné změny stupně povrchového opotřebení.

3.3 Příprava

Glazované prvky musíme očistit a vysušit.

4. Postup:

Pomocí kovových držáků, které nasadíme na glazovanou lícní plochu každého vzorku, upevníme zkušební vzorky na nosnou plochu přístroje, kterým budeme stanovovat povrchové opotřebení. Otvorem na horní části držáku naplníme brusnou směs a uzavřeme. Budeme zkoušet při různých otáčkách, které si předem nastavíme pro každý stupeň odolnosti pomocí počitadla. Otáčky činí 100, 150, 600, 750, 1500, 2100, 6000 a 12000. Po každém stupni odolnosti vyndáme jeden vzorek a pokračujeme, až je změna na zkoušeném obkladu viditelná.

Po provedení zkoušky vzorky opláchneme pod tekoucí vodou a vysušíme v sušárně při teplotě (100 ±5)˚C. Pokud jsou znečištěny oxidem železa, musíme je očistit, po té opláchnout a osušit.

Při vizuálním hodnocení proložíme v přístroji zkoušené vzorky s nezkoušenými a posuzujeme pouhým okem ze vzdálenosti 2 m a výšky 1,65 cm v zatemněné místnosti. U zkoušených prvků, které jsou viditelně odlišné od nezkoušeným zaznamenáváme počet otáček při kterých byl vzorek zkoušen.  Zjištění musí provádět nejméně tři osoby.

Při opakovaném zkoušení zaznamenáme oba stupně povrchového opotřebení, pokud jsou rozdílné, zařadíme výrobek do nižšího stupně.

Ocelové kuličky po použití očistíme vodou, metylalkoholem a pečlivě usušíme.  Před každou zkouškou je rozdělíme do skupin podle velikosti a v každé skupině je doplníme.

Pokud se dohodneme, že budeme stanovit hmotnostní úbytek povrchu u při zkoušce, stanovíme hmotnost tří vysušených vzorků před zkouškou a po 6000 otáčkách.

5. Zatřídění výsledků

Zkušební vzorky zatřídíme podle tabulky 1. Pro zatřídění keramických obkladových prvků do třídy 5 musíme odzkoušenou lícní plochu doplnit zkoušku odolnosti proti tvorbě skvrn.

Tabulka 1 – Zatřídění glazovaných keramických obkladových prvků

Stupeň odolnosti proti povrchovému opotřebení: Počet otáček, při kterých je zkoušená plocha zřetelně odlišná od nezkoušené	Třída
100	0
150	1
600	2
750, 1000	3
2100, 6000, 12 000	4
<	5
Musí být provedena odolnost proti tvorbě skvrn podle ISO 10545-14

6. Protokol o zkoušce

Z provedení zkoušky musíme vypracovat protokol, který bude obsahovat následující údaje:

• Odkaz na tuto část normy
• Popis obkladových prvků a přípravu zkušebních vzorků
• Zatřídění
• Stupeň odolnosti proti povrchového opotřebení, při kterém byla viditelná změna porovnána
• Třída odolnosti proti tvorbě skvrn u tř. 4, pokud je dohodnuto
• Úbytek hmotnosti, změny lesku, barvy nebo jiné, pokud je dohodnuto zjišťování změn těchto vlastností.